30. 6. / 17.00 hod.
2. nádvoří zámku Český Krumlov

Jazzband Schwarzenberské gardy

Martin Voříšek – saxofon, klarinet, kapelník
Zbyněk Malý – housle, zpěv
Petr Koptiš – trubka
Jaroslav Kurzweil – trombon
Jan Janda – saxofon, klarinet
Marek Rejhon – kytara, banjo
Jakub Šafr – klavír
Petr Pospíšil – kontrabas, bassaxofon
Jan Kubeš – bicí
Jiří Tröstl – zpěv

 

Pro účely Festivalu komorní hudby jsme se rozhodli obnovit granátnický jazzband v jeho původním zdokumentovaném složení. Abychom dosáhli co nejvěrnějšího zvuku, sestavili jsme kapelu z hudebníků, kteří se dlouhodobě zabývají interpretací jazzové hudby 20.-40. let a své zkušenosti získali v renomovaných tradicionalistických ansámblech (za všechny jmenujme Originální pražský synkopický orchestr, Melody Makers Ondřeje Havelky, Pražský swingový orchestr Jana Matouška, či swingový orchestr Harlemania).

Na promenádním koncertu se pokusíme oživit jednu z podob hudebního ansámblu schwarzenberské gardy, který působil v českokrumlovském regionu od 70. let 19. století až do 2. světové války. Garda vznikla patrně v roce 1703 a vedle ochrany členů schwarzenberského rodu sloužila hlavně k vnější reprezentaci. Tento symbolický význam postupem času znatelně převažoval nad ubývajícími vojenskými povinnostmi gardistů, ostatně už v 19. století byla soukromá schwarzenberská garda vnímána veřejností jako velmi neobvyklý historizující unikát. Stále naléhavěji tedy vyvstávala potřeba vedlejších zaměstnání, jež by granátníkům pomohla doplnit jejich nevelké základní příjmy. Že se k těmto zaměstnáním v poslední čtvrtině 19. století přidružilo také provozování hudby, vyplývalo především z mohutného rozvoje a dobové popularity vojenských orchestrů. Zprvu nejspíš mimoděk se začali mezi nově přijímanými gardisty objevovat také muzikanti, kteří zpočátku pouze doplňovali kapelu schwarzenberských lesnických adjunktů při podzimních honech na Hluboké. Kolem roku 1875 však granátníci zformovali samostatný ansámbl, jenž se časem rozrůstal o další, tentokrát již cíleně přijímané hudebníky a v roce 1881 gardisté ve schwarzenberských službách definitivně nahradili lesnickou kapelu.

Formálně spočívala hlavní úloha granátnického orchestru v účinkování před členy schwarzenberského rodu, tyto povinnosti se ovšem ve skutečnosti omezovaly jen na několik dní v roce. Šlo zejména o hudební doprovod zmíněných loveckých sezón, kde gardisté obstarávali znělky, fanfáry a hudbu k následným poslechovým či tanečním zábavám. Spíše nesoustavnou povahu pak měly produkce, jimiž kapela zpříjemňovala letní pobyty panstva na zámku v Červeném Dvoře. Mnohem častěji se gardový ansámbl uplatňoval ve veřejném hudebním životě Českého Krumlova a blízkého okolí. Vzhledem k všestranné průpravě vojenských muzikantů mohla kapela hrát v obsazení dechového i smyčcového orchestru a těsně před první světovou válkou se rozšířila až na dvacetičlenný soubor. Podle dochovaných zpráv gardisté hrávali na spolkových slavnostech, dále pak též na ochotnických divadelních představeních, koncertech, plesech, zábavách i pohřbech.

Útlum těchto hudebních aktivit nastal vinou první světové války a poválečné pozemkové reformy, jež velmi citelně zasáhla do chodu schwarzenberského hospodářství. K obnovení ansámblu tak došlo až na přelomu 20. a 30. let a právě tuto poslední fázi jeho činnosti si na našich koncertech připomeneme. Ekonomické možnosti dovolovaly zaměstnávat osm až devět stálých členů kapely, která vzhledem k dobovým požadavkům hrávala nejčastěji v obsazení jazzového (či spíše salonního) orchestru.

Většině tehdejšího středoevropského publika splýval pojem „jazz“ s dobově módními tanci, především foxtrotem, ale také například tangem nebo waltzem. Tuto praxi se pokusíme v rámci našich produkcí do jisté míry připomenout. Repertoár gardové kapely přitom čerpáme výhradně z jejího hudebního archivu, dochovaného v knihovně krumlovského zámku. Vzhledem k národnostnímu složení meziválečného Krumlova se z většiny jedná o produkci německých a rakouských hudebních vydavatelství, najdeme zde však i několik českých populárních písniček.